Čearddalaš dovddaldagat

 

"...Mun maid háliidan máinnášit ahte leat máŋga álbmoga, main leat vuordámušat ahte sápmelaččain lea iežaset dovdomearka, ja ahte sápmelaččain galgá leat dovdomearka mii lea dan vuođu alde, ahte sámit leat okta álbmot ja mis lea iežamet guovlu."

Sámiráđi ovdaolmmoš Lars Anders Baer, Sámiid XIII konfereansa, Åre 13.-15.8.1986

 

Čearddalaš dovddaldagat čohkkejit álbmoga dannego dat hábmejit našuvnnalaš ja álbmoga árvvuid, mihtuid ja historjjá symbolalaš ovddasteami. Symbolaid atnit iešguđet doaluid ja ávvudemiid oktavuođain. Ovdamearkkat leat sámi leavga, sámi leavgabeaivvit, sámi álbmotbeaivi ja Sámi soga lávlla.

Sámi leavga

Sámi leavga lea buot sápmelaččaid oktasaš leavga, beroškeahttá das guđe riikkas sii orošit.

Lei 13. sámekonferánsa Åres 1986 mearridii makkár sámi leavga galgá leat. 

Sámiráđđi lei bovden gilvvohallamii ráhkádit ođđa sámi leavgga ja bálkášupmi vuoitái lei 2.000 FIM.  Sámiráđi leavgabargojoavkkus ledje Rose Marie Huuva, Kaaren Kitti ja Máret Sárá. Ledje oktiibuot 27 evttoheaddji, geat ledje buktán olles 74 leavgaevttohusa, earret dan Synnøve Persena hábmejuvvon leavgga man ledje dan radjai geavahan eahpevirggálaččat.

Sámekonferánsa Åres dohkkehii Astrid Båhla leavgaevttohusa. Astrid Båhl lea Ivgovuonbađas eret. Vuođđun lei dat leavga mii lei geavahuvvon juo ovdal Sámis. Muhto levgii lei lasihuvvon ruoná ivdni ja riekkis vel. Hábmejeaddji lea gohčodan dán leavgga "Sámit leat beaivvi mánát". Rukses beallegierdu govasta beaivváža ja alit beallegierdu ges govasta mánu.

Almmolaš sámi leavgabeaivvit

Almmolaš sámi leavgabeaivvit mearriduvvon sámekonferánssas Helssegis 1992:

  1. Guovvamánu 6. beaivi – Sámeálbmotbeaivi maid ávvudit vuosttaš riikkačoahkkima muitun Troandimis 1917 
  2. Njukčamánu 2. beaivi – Suoma ođđa Sámedikki rahpan 1996
  3. Njukčamánu 25. beaivi – Márjjábeaivi, árbevirolaš sámi bassebeaivi
  4. Mihcamárbeaivi almmolaš bassebeaivi
  5. Borgemánu 9. beaivi – ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivi
  6. Borgemánu 15. beaivi– Sámi leavga dohkkehuvvui dán beaivvi 1986
  7. Borgemánu 18. beaivi – Sámiráđđi vuođđuduvvui dán beaivvi 1956
  8. Borgemánu 26. beaivi – Ruoŧa Sámediggi vuođđuduvvui dán beaivvi 1993
  9. Golggotmánu 9. beaivi – Norgga Sámediggi vuođđuduvvui dán beaivvi 1989
  10. Skábmamánu 9. beaivi – Sámi áššiid delegašuvdna Suomas vuođđuduvvui dán beaivvi  1973
  11. Skábmamánu 15. beaivi - Isak Saba riegádii dán beaivvi 1875. Son čálii sániid sámi álbmotlávlagii.

Sámi álbmotlávlla

Sámi álbmotlávlla, dahje Sámi soga lávlla lea maid dohkkehuvvon Sámekonferánssas Åhres 1986:s. Sámi soga lávlla, lea dikta maid Isak Saba čálii, čállojuvvon ja almmuhuvvon aviisii Sagai Muittalægje jagis 1906. Arne Sørli lea bidjan nuohta diktii, ja šuokŋa dohkkehuvvui 15. Sámekonferánssas Helssegis 1992:s. Teaksta lea jorgaluvvon davvisámegielas daid eará sámegielaide.

Sámi álbmotbeaivi

Sámi álbmotbeaivi lea guovvamánu 6. beaivve, ja beaivi ávvuduvvo miehtá Sámi. Beaivi čalmmustahttojuvvo vuosttaš sámi riikkačoahkkima muitun mii dollojuvvui Troanddimis 1917:s. Lei vuosttaš gearddi go sápmelaččat ledje čoahkkanan bargat oktasaš sámi áššiiguin rastá nationálastáhta riikkarájiid. Beaivi ávvuduvvui vuosttašgeardde 1993:s.