Manahatgo mii Sámedikki? - Mo suopmelaččat dulbmet min kulturautonomiija
Álgá orrut ahte Sanna Marin ráđđehus šaddá juo goalmmát Suoma ráđđehus maŋŋálagaid, mii beahttá sápmelaččaid. Dála sámediggeláhka rihkku Suoma čadni olmmošvuoigatvuođasoahpamušaid (ee. dáhpáhusat CERD 59/2016, CCPR 2668/2015) ja doalaha suopmelaččaid (láddelaččaid) válddi maiddái sápmelaččaid siskkáldas áššiin.
Sámediggelága ođasmahttimis lea rievtti mielde sáhka das, galgetgo suopmelaččat mearridit sápmelaččaid áššiin vuoi sápmelaččat ieš. Lea jáhkkemeahttun mo ášši, man gáttášii leat áibbas čielggas, ferte dáguhit jahkelogis nubbái.
Sámedikki eanetlohku, geain lea olmmošvuoigatvuođaidorgánaid mearrádusaid doarjja, vudjet linnjá, man mielde sápmelaččat galget ieža meroštallat mo mii válljet min politihkalaš ovddasteaddjiid. Dát gullá iešmearridanriektái, mii lea gaskariikkalaš rievtti geađgejuolgi ja gullá juohke álbmogii.
Sámedikki eahpevirggálaš opposišuvdna, ng. ođđalappalašlihkadus, fas vuodjá linnjá, man mielde suopmelaš institušuvnnat (ee. alimus hálddahusriekti) galggašedje meroštallat dan, geat sáhttet jienastit ja álgit evttohassan sámediggeválggain. Opposišuvdna lea juo dál oalle nana sajádagas Sámedikkis ja sii sáhttet rivvet válddi boahtte válggain, juos válgalogahallama boasttuvuođat eai njulgejuvvo ja suopmelaš institušuvnnat dohkkehit lasi láddelaččaid/rivguid jienastanlogahallamii.
Opposišuvdna gáibida ahte ng. vearrolappalašparagráfa seailluhuvvo sámediggelágas. Vearrogirjjit gitta 1700-logus duođaštit dan, man vuođul olbmot mákse vearuid. “Lappalašvearu” mákse olbmot, geat elle ng. lappalaš-/sámeealáhusaid bokte, nugo bivddu, boazodoalu, guolásteami ja čoaggima. Dán vearu mákse sihke láddelaččat ja sápmelaččat.
Sápmelaččaid ovddasteaddjit eai leat goassige dohkkehan dán vearrolappalašparagráfa, daningo dat dahká vejolažžan láddelaččaide ja rivguide ohcat sámediggái. Lappalašparagráfa seailluheapmi lágas lea dat ng. kompromissa, man sámedikki opposišuvdna ja Guovddášbellodaga Lappi guovllu riikabeaiáirasat gáibidit láhkii. Juos paragráfa guđđojuvvo láhkii, dat mearkkaša, ahte maiddái láddelaččaid ja rivguid galgá beassat Sámedikki válgalogahallamii.
Sámediggi lea sápmelaččaid jahkelogiid dáistalemiid boađus oažžut virggálaš ovddastanorgána Suomas. Eananrivttiid maŋis morihan ođđalappalašlihkadus viggá bilidit sápmelaččaid kulturautonomiija. Sáhka lea eksistentiála áitagis sámedikki legitimitehtii. Sápmelaččaid ovddastanorgána manahivččii mearkkašumi, juos mearridanválddi doppe geavahivčče earát go sápmelaččat.
Opposišuvnna čuoččuhusain vealaheamis ii leat makkárge vuođđu. Iešguđet sápmelaččaid giellajoavkkut leat ovddastuvvon sámedikkis, ee. guokte dálá várreságadolliin gullet anáraš sogaide. Maiddái nuortalaččain leat ovddasteaddjit sámedikkis ja stivrras. Eará sápmelašjoavkkut Suoma bealde Sámis eai leat. Opposišuvdna ii leat evttohan makkárge objektiivvalaš kriteraid jienastanvuoigatvuođa meroštallamii, mat eai attášii unnimustá duháhiid suopmelaččaide beassama jienastanlogahallamii.
Lea veadjemeahttun čállit láhkii dievaslaš meroštallama das, gii lea sápmelaš. Gillii vuođđuduvvi kritera viiddideapmi njealját bulvii lea guhkes ráđđádallamiid maŋŋá olahuvvon kompromissa. Gáttášii leat čielggas, ahte lappalašvearu máksán láddelaččaid maŋisboahttit eai galggaše beassat sápmelaččaid iešráđđenorgánii. Das beroškeahttá dát ságastallan joatkašuvvá jagis ja logijagis nubbái.
Sámediggelága ođasmahttimis lea sáhka olu earásge, go dušše jienastanrievttis, guovddážis ráđđádallangeatnegasvuođa nannen ja jienastanvuogi beaivvádahttin 2000-lohkui. Sámedikki dehálamos rollan seillošii ain sápmelaččaid virggálaš oainnu ovdanbuktin. Sámedikkis lea mearkkašahtti rolla ee. Árbevirolaš ealáhusaid bealušteaddjin. Juos dát doarjja jávkkašii sáhtášii dat lasihit gilvaleaddji eanangeavahanhámiid áitaga Sámis, mii maiddái uhkidivččii luonddugirjáivuođa.
Marin ráđđehusas lea 17.11. rádjái áigi doalvut sámediggelága riikkabeivviide. Sáhka lea ieš alddes das, háliiditgo, ahte Suomas lea sápmelaččain virggálaš ovddastanorgána. Háliiditgo? Manin dán ferte ain jearrat jagis 2022?
