Sámiráđi ođđa prošeakta čalmmustahttá sohkabeliid dásseárvoáššiid Sámis
Govva: Sámiráđđi / Piera Heaika Muotka
Sámiráđđi lea ožžon ruhtadeami davviriikalaš dásseárvofoanddas ođđa prošektii, “Gender Talks in Sápmi”, mii álggii ođđajagimánu 2024 ja bistá juovlamánu 2025 rádjái. Prošeavtta ulbmil lea čalmmustahttit sohkabeliid dásseárvoáššiid Sámis ja ovddidit fátmmasteaddji servodatságastallama. Prošeavtta jođiha Tonje M. W. Johansen, ja sus lea maid Anne Wuolab mielde barggus.
Tonje M. W. Johansen. Govva: Sámráđđi
Prošeakta galgá čalmmustahttit sohkabeliid dásseárvoáššiid digaštallanlanjaid ja logaldallamiid čađa, sihke fysalaččat ja digitálalaččat. Sámeráđđi áigu olahit sápmelaččaid geain leat jođiheaddjirollat, sámi nuoraid ja sámi organisašuvnnaid.
– Prošeakta lea nu miellagiddevaš. Sámiráđis lea dál vejolašvuohta bargat dáinna fáttáin Sámi servodagas ja čiekŋudit earálágan čuolmmaide. Prošeavtta boađus galgá leat ávkkálaš min servodahkii, dadjá prošeaktajođiheaddji Tonje M. W. Johansen.
Vásihit eambbo veahkaválddálašvuođa
Sihke sámi nissonat ja sámi albmát vásihit eambbo veahkaválddiid go eanetlohkoálbmot. Njukčamánu gávccát beaivvi dán jagi almmuhuvvo raporta veahkaválddiid birra sámi nissoniid vuostá Ruoŧa bealde Sámis. Statistihkat čájehit seammá maid leat juo gávnnahan Norgga bealde. Muhto dál lea vuosttaš geardi dakkár raporta fátmmasta statistihkaid LGBTIQA+ sápmelaččaid birra. Dáid veahkaváldelogut leat balddihahtti alladat. Dasa lassin mii oaidnit bonjusohkabealjuogu eanet sámi servodaga osiin. Sámis eambbo nissonat váldet alit oahpu go albmát, ja dát seammát nissonat oktoráđđejit sámi ásahusain ja organisašuvnnain. Sámiráđđi maid vásiha ahte lea váttisvuohta olahit sohkabealledeattu iežas bargiid searvvis ja sámi áššedovdiid searvvis geaid mii nammadit iešguđetlágan forumiidda.
Anne Wuolab.
Sámi nissoniin lea alla váralašvuođa veahkaváldi, muhto seammás sámi nissonat leat gievrrat ja oktoráđđejit ollu sámi servodaga osiin, ja mii dávjá jearahit alddámet “gos leat sámi albmát?”. Sámiráđđi ovdánahtii prošeavtta dán dihte go mii oinniimet dárbbu čiekŋudit dáidda paradoksaide. Dasa lassin mii vásihit ahte ii leat nu ollu beroštupmi sohkabeliid dásseárvoáššiide ja maid ahte ii vuoruhuvvo.
– Mii áigut čájehit movt bargat daiguin áššiiguin, ja ahte dat lea dehálaš ja ávkkálaš olles sámi servodahkii. Mii sávvat váikkuhit stuoridit vejolašvuođaid eanebuidda bargat sámi áššiiguin go mii čalmmustahttit sohkabeliid dásseárvoáššiid, dadjá prošeaktamielbargi Anne Wuolab.
Galgat čiekŋudit váttis fáttáide
“Gender Talks in Sápmi” prošeavtta čađa mii áigut lágidit fysalaš ságastallamiid sámi áššedovdiin. Juohke čoahkkimis lea sierra fáddá sohkabeliid dásseárvvu hárrái, ja Sámiráđđi áigu arvvosmahttit digaštallamiid ja smiehttamiid earálágan sohkabealrollaid birra ja movt dát vásihuvvojit Sámis. Ovttas sámi áššedovdiiguin mii galgat čiekŋudit váttis fáttáide, earret eará veahkeváldái, sámi feminismii ja sámi almmáirollii. Muhto mii galgat maid čalmmustahttit daid mat leat buorit Sámis ja movt mii sáhttit nannet ja ovddidit dáid osiid Sámis. Dát lea prošeavtta 2024 jagi fuomášupmi. Digaštallamiid boađus šaddá vuođđun prošeavtta nuppi oassái 2025 jagi.
– Anne Wuolab galgá jođihit digaštallamiid guđa diehtoguovddážis, ja mun lean ilus go mii leat ožžon su mielde dán prošeavtta bargguide maid. Wuolabas lea stuorra fágalaš gelbbolašvuohta sohkabeliid dásseárvvu birra, ja son gođđá ovddešáiggiid ja dáláš dilálašvuođa čoahkkái buori vuogi mielde. Su bargu nanne min prošeavtta, dadjá Tonje M.W. Johansen.
Prošeaktaguoibmi lea Suoma Sámiid Guovddášsearvi.
-
ahte buot sohkabeliid dásseárvu lea ságastallojuvvon Sámi organisašuvnnain ja Sámi politihkalaš forumiin;
lasihit máhtu Sámi sohkabeliid dásseárvvu dálá dilálašvuođa birra;
dovdáhit dárbbu ásahit doaimmaid, dovdáhit váilevašvuođa máhtus ja maid dutkanvuoruhansuorggiid;
Evttohit movt sámi organisašuvnnat sáhttet eambbo mearrediđolaččat bargat sohkabeliid dásseárvoáššiiguin.