Sámiráđi birra

Sámiráđđi lea sápmelaččaid oktasaš sorjjasmeahttun kulturpolitihkalaš ja politihkalaš ásahus, mii doaibmá Norgga, Ruoŧa, Ruošša ja Suoma sámiid organisašuvnnaid oktasašbargoorgánan. 

Vuođđudeami rájes jagis 1956 Sámiráđđi lea aktiivvalaččat bargan sámepolitihkalaš figgamušain. Sámiráđđi lea okta dain eamiálbmotorganisašuvnnaiguin, mii lea doaibman buot guhkimusat.

Sámiráđi váldoulbmil lea ovddidit sámiid vuoigatvuođaid ja beroštumit mat gusket sámiide dan njealji riikkas, main sámit orrot. Sámiráđđi oassálastá álbmogiidgaskasaš proseassaide, mat gusket eamiálbmogiidda, olmmošvuoigatvuođaide ja árktalaš- ja birasáššiidde.

Sámiráđi doaibma vuođđoduvvá sámiid konferánssain dahkkojuvvon mearrádusaide, ja doppe dahkkon ja mearriduvvon ovdanbuktimiidda, julggáštusaide ja politihkalaš prográmmaide. Ulbmiliiddis ollášuhttimii Sámiráđđi addá cealkámušaid sihka dahká evttohusaid sámiid ealáhu­saide, vuoigatvuođaide, gielaide ja kultuvrii guoskevaš áššiin, erenoamážit áššiin mat gusket mángga riikka sámiide.

Sámiráđi jođiheaddji ja várrejođiheaddjit doibmet Sámiráđi bargolávdegoddin, oktiibuot njealje olbmo. Bargolávdegottis lea okta ovddasteaddji juohke riikkas Sámis.

Jođiheaddji válljejuvvo guovtte (2) jagi áigodahkii. Jođiheaddji áigodaga sáhttá joatkit nuppi guovtti jahkái, áššis galgá jienastit.

Bargolávdegoddi galgá čađahit daid bargguid, maid Sámiráđđi dasa lea bidjan. Bargolávdegoddi fuolaha ráđi bargguid ja oktasaš áššiid ráđđečoahkkimiid gaskkas.

Bargolávdegoddi galgá geahččalit juksat ovttaoaivilvuođa áššiin, maid dat meannuda. Juos ovttaoaivilvuohta ii juksojuvvo, de ášši sáddejuvvo ráđđái loahpalaš mearrádeami várás.

Bargolávdegoddi čoahkkinastá nu dávja go dárbbahuvvo. 

Sámiráđđi lea Suoma, Ruoŧa, Norgga ja Ruošša sámi organisašuvnnaid oktasašbargosearvi. Sámiráđis leat dál oktiibuot ovcci miellahttosearvvit. Searvvit evttohit ovddasteddjiid Sámiráđi lahttun, maid sámekonferánsa loahpalaččat mearrida. Sámiráđi miellahttosearvin sáhttet leat searvvit mat dohkkehit Sámiráđi doaibmama ulbmila.

SÁMIRÁÐI MIELLAHTTOSEARVVIT

• Boazoeaiggádiid Oktavuohta (BEO)

• Guoládaga Sámiid Searvi (GSS)

• Murmánskka guovllu Sámesearvi (OOSMO)

• Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi (NBR)

• Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR)

• Riikkasearvi Sáme Ätnam (RSÄ)

• Sámiid Álbmotlihttu (SÁL)

• Sámiid Riikkasearvi (SSR)

• Suoma Sámiid Guovddášsearvi (SSG)
  

Sámiráđis leat dál oktiibuot ovcci (9) miellahttosearvvi: golbma Norggas, golbma Ruotas, guokte Ruoššas ja okta Suomas. Oassálasti organisašuvnnaid ovddasteaddjit leat ráđi lahttun, maid Sámekonfereansa namaha ráđi organisašuvnnaid sáttagottiid evttohusa mielde. Sámiráđi lahttosearvin sáhttá dohkkehuvvot searvi mii dohkkeha Sámiráđi doaibmama ulbmila.

Dás oainnát Sámiráđi miellahttoservviid

Sámiráđi njuolggadusaid mielde ráđi fásta orgánat leat Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša juhkosat, bargolávdegoddi, kulturlávdegoddi ja čállingoddi. Juhkosiin dahje Sámiráđi juhkosiin oaivvilduvvo dás ovttaskas riikka ráđđelahtuid ovttádat. Seammá riikka ráđđelahtut dahket juhkosa, ja ná ráđis leat njeallje juhkosa. Ráđđái gullet vihttanuppelohkái (15) lahtu, main viđas (5) leat Norgga bealde, njealjis (4) Ruoŧa bealde, njealjis (4) Suoma bealde ja guovttis (2) Ruošša bealde.

Sámiráđi dievasčoahkkin čoahkkana sullii guktii jagis guorahallat sámiid ja eará eamiálbmogiid vuogatvuođalaš ja kultuvrralaš diliid. Bargolávdegoddi (BL) ja čállingoddi leat ráđi doibmiibiddji orgánat. Sámiráđi sierra áššedovdi surggiid bargu čađahuvvo ossodagaid bokte. Sámiid kultuvrralaš ovttasbarggus fuolaha kulturlávdegoddi. Lávdegotti ulbmilin lea lasihit dieđu sámi kultuvrra birra viidát, ovddidit kulturinstitušuvnnaid ja Sámiráđi ovttasbarggu ja juohkit kulturdoarjagiid.

Sámiráđi jođiha ságadoalli guokte jagi ain hávil.

Dás oainnát geat leat lahtut Sámiráđis

Jus háliidat oahpásmuvvat eanet Sámiráđi historjái, de lea Leif Rantala jagis 2004 ráhkadan čoahkkáigeasu das.